Jdi na obsah Jdi na menu
 


Veil of Silence - report

25. 4. 2009

Jak už jste si nejpsíš zvykli, oficiální recenze se ode mě dočkáte jen výjimečně, ale snad si obrázek o akci uděláte i podle toho, jak pokojně si žilo obyvatelstvo v zemi třetího světa.

Na akci jsme dorazili o něco později, páteční fantasy ples nás položil na lopatky, navíc začaly Walora bolet zuby, ale po požití několika analgetik se docela srovnal a mohli jsme vyjet. Všechno šlo výborně, ale několik kilometrů před místem setkání došel benzín. Mac Rai, Road Runner naší jednotky Mighty Hoplites, hrdině vyskočil za jízdy z auta a jal se auto dotlačit do kopce. Docela nás to vyděsilo, ale přežil, i když posledních několik metrů musel doběhnout s pet-lahví.

 
Dorazili jsme na místo, zjistili, že na místě je jen jeden další obyvatel, ale znali jsme se již z Falloutu RP takže jsme si dobře rozumněli. Přišel Mahony, konečně jsem si ho pořádně prohlédla, na Underworldu mi celá armáda splývala do jednoho maskovacího vzoru. Dostala jsem instrukce, rozdala je všem členům, Joker a al-Adam s Rattem a jeho sebedestrukční bombou pod bundou se rozhodli, že půjdou na vlastní pěst a tak jsme svůj pětičlenný tým přesunuli do místa určení.
 
Vybudovali jsme pěkný pokojík s nábytkem, kuchyní a zavlažovací stanicí, postavili provizorní barikádu na chodbě, vyložili zbraně a začali se rozmýšlet co dál. Vydali jsme se na obchůzky, nejprve Jirka, Mac Rai a Henry, potom já s Walorem a Jirkou v roli průvodce. Cestou jsme vyhlásili američany, protože se ani nešli podívat jak žijeme a ještě na nás mířili, nemluvě o tom že vyznávali jiné náboženství, čímž si naší náklonost značně rozházeli. :-)
 
Sídlo teroristů jsme nenašli, ale udělali jsme si pěknou procházku po letišti, zrovna byl otevřený hangár s letadly. Jirka našel poklici z auta, ze které se rázem stalo frisbee. Cestou zpět jsme potkali manažerskou bandu paintballáků, které nenapadlo nic jiného než mě střelit do zad. Vždycky jsem si chtěla paintball vyzkoušet, tak už alespoň vím jak velkou modřinu můžu očekávat. Jirkovi se to moc nelíbilo, ale bylo jich jako much a my jen tři, tak skončilo u slovní potyčky. No tihle pánové by si to měli v hlavě srovnat, aktér se ani nepřiznal a nechal za sebe mluvit kamaráda.
 
Po tomhle zážitku jsme si chtěli zlepšit náladu, čas utíkal rychle a začala nás honit mlsná, dali jsme se do vaření. Za chvíli přišla patrola, schovali jsme zbraně pod celtu, po různu jsme se bavili vzájemným půjčováním zbraní a tréninkovou střelbou. Mac Rai si stoupl do dveří, opřel se o dřevárenský meč, který měl u sebe z pátečního Fantasy plesu a začali jsme patrole vysvětlovat, že nemá žádný důvod k nám chodit, navíc že vešli bez pozvání, a proč na nás vlastně míří, když nás mají ochraňovat před teroristy. Udělali jsme pár fotek, patrola odešla a udělali jsme si párky v rohlíku.
 
Při další procházce jsme potkali pár tančících teroristů nedaleko americké základny, nastal čas modlení, připojili jsme se, přeci jen národní zvyky se musí dodržovat. Vzali jsme to opět přes americkou základnu, vyhlíželi jsme další patroly a mimochodem jsme zjisitli jméno země, ve které se vlastně nacházíme.. Irák. :-)
 
Ve vedlejší místnosti ležela bota, poučeni zprávami o zvycích islámu jsme se ji jali, nasbírali pár šišek a šli demonstrovat. Americká základna byla nedobytně opevněna, po chvíli si s námi začali vyměňovat názory a stala se z toho dobrá zábava. Hlášky padaly jedna za druhou, pravda, několik obyvatel padlo s nimi, ale alespoň jsme se prošli do nemocnice. Cestou jsme potkali patrolu, oživili jsme se a oni nás pak takticky zajali. Ještě nabuzeni z demonstrace to byl další super zážitek. Pozvali jsme je na kontrolu, dorazili i občané/teroristi a vyhlíželi jsme je, ale nepřišli. Zato jsme zjistili, že oproti AEG s manuály do protějšího domu nedostřelíme. Pak ale vyběhl Walors puškou a se slovy "Naše kozy vám nedáme!" zjistil, že on tam dostřelí... Několik členů vyběhlo do krajních oken vyhlížet patroly, náležitě vyzbrojeni, že si to vyzkouší v praxi.
 
Náš zbytek se utkal v turnaji ve frisbee, z autorádia jsme pustili náležitou muziku, protože se nám vybila jediná vysílačka, kterou jsme odposlouchávali ostatní a sem tam se docela dobře bavili. Pro nás LARPově založené to byla novinka, ale všimli jsme si, že se všichni většinou dobře baví. Našli jsme i provizorní fotbalový míč, ale po nepřiznávacím konfliktu kdy odjeli ASP jsmeosamněli. Udělali jsme ještě jednu demonstraci, ale víkend byl náročný, rozhodli jsme se jet domů, i když se nám akce líbila. Pravda, několik problémů by se našlo, ale to se konec konců dá u první akce očekávat, navíc je Mahony řešil operativně, pokud jste ho kontaktovali. Vytkla bych velkou vzdálenost teroristů od okolního světa, dle mého názoru by bližší umístění napomohlo svižnějšímu spádu hry.
 

Celkový dojem je tedy ještě teď velice příjemný, kdo chtěl, dobře se pobavil. Nejvíc jsme byli nadšeni z toho, jak osobitě se vyjadřovali všichni hráči, hráli skvělé RP a to se v tak hojném počtu jen tak nepodaří... Už se těším na další akci pod Mahonnyho taktovkou.

 

Maranch

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Tak tak...

(Maranch, 29. 4. 2009 22:31)

Snad se dočkáme pokračování... :-)

Jinak s několika novými známími z Veilu se setkáme i na Dawn of the Dead!

Action

(Henry Thorn aka Sybrakos, 25. 4. 2009 15:25)

Tak,tak,akce nebyla špatná,i když se na tom do budoucna bude muset zapracovat,nebylo to vůbec špatné,teroráče jsem ještě nehrál:)